Jak své rodiče miluji (a to jako hodně), tak vím, že soužití více generací pod jednou střechou vyžaduje více vzájemné tolerance, pochopení a uznání, než umíme já a moje maminka dát.
Od konce roku 2011 jsme hledali pronájem. Pro mě to bylo těžké rozhodnutí - nikdy jsem se od rodičů nestěhovala.. maminčin mazánek. Pro dceru to muselo být těžké, protože v domě mých rodičů vyrostla. Pro syna.. tomu to bylo myslím v jeho 2 letech docela fuk. Pro mého manžela.. hm.. mé rodiče si velmi oblíbil a jsem si téměř jistá, že kdybych bývala s mojí maminkou pod jednou střechou dokázala vycházet lépe, tak jsme tam dodnes. Sice nevím, kam bychom tam dali to třetí dítě, které bylo na cestě, ale... Vlastně jsem vyměnila duševní pohodu a možnost dělat si své vlastní mateřské chyby za 15 tisíc měsíčně. Trošku si to vyčítám.. občas. Hledání pronájmu jsem dělala složitější zase jenom já. Celý život jsem žila v rodinném domě se zahradou a i když jsem chtěla od rodičů, měla jsem panickou hrůzu z bytu někde na sídlišti.
V lednu 2012 jsem byla u své kadeřnice tady na vsi (část Prahy). Víte, že kadeřnice vědí všechno?! Tak se tak bavíme.. kromě jiného, že hledáme pronájem. Od kadeřnice jsem si kromě nové hlavy odnášela telefonní číslo na majitelku rodinného domu tady ve vsi, který je k pronájmu. Hned, jak jsem sedla do auta, jsem jí volala. Paní byla moc hodná a prý se můžu přijít na dům podívat klidně hned. Do týdne jsme bydleli! Se stěhováním nám pomohl švagr (díky Bíďo), ale protože dům byl kompletně zařízen, sestěhovali jsme jen pár věcí, abychom tu mohli jako pětičlenná rodina bydlet. Pátý člen byl očekáván.